OHLÉDNUTÍ ZA VÁNOČNÍMI SVÁTKY ANEB KOMU UŽ TO LEZE KRKEM....OOPS...

Chápu, že plno lidí má při neustálém blogovém čtení "co jsem dostala pod stromeček"nebo "kolik tun cukroví jsem letos zhltala" pupínky až na zadku, ale já Vánoce miluju a ohlédnutí za vánočními svátky si tak nějak nemůžu odpustit. A protože než jsem se dokopala tenhle článek dopsat, na jednom blogu za druhém postupně přibývají přání do nového roku, ohlédnutí za uplynulým rokem, předsevzetí apod. a protože já trochu zaspala, tak ještě ty Vánoce....

ROK 2014 JE NÁŠ!

Hned na úvod upozorňuju, že tohle bude žvanící článek, člověk se hold občas potřebuje vykecat :) Taky máte někdy pocit, že se vám nic nedaří, všechno je proti vám, nic nemá smysl, nemáte se rádi, nic se vám nechce, připadáte si zbyteční a tak dále a tak dále? Ležím zrovna s chřipkou v posteli, jím jako čuník, v sobě tabulku čokolády, trochu chemie v podobě pilulek, kolem sebe hromadu papírů se státnicovými otázkami a bez motivace vypnout počítač se vrhnout se na to.

Co SE DĚJE, CO JE NOVÉHO, ADVENT SKORO V POLOVINĚ

Ano, tak po více než měsíci jsem se dokopala k tomu něco napsat. Nějak se mi toho moc sešlo, a vlastně ani nebyla vyloženě nálada na psaní. Za měsíc a pět dní mám státnice, takže přichází krizové období pití kafe (které normálně vůbec nepiju), stresování se, myšlení na nejhorší, no však to plno z vás zná. A stále si říkám, zejtra už se budu učit. Říkám si to už asi  měsíc. Tak snad zítra :D

Když k tomu má člověk hodně práce na brigádě, připravuje se na pohovor a ještě k tomu v cizím jazyce, který ze dvou nabízených neovládá ani jeden dobře (hohoho, od března budu prodávat vstupenky do IQ parku :D), navíc neví, co tak nějak dál, kam si dát přihlášku na magistra, jestli se na všechno nevyprdnout a nezačít studovat peďák, protože prostě ty PRÁZDNINY!.... tak se mu moc psát nechce.

Bez vánoční hvězdy na stole by to snad ani nebylo ono.

JUMPSTART TO SKINNY - DEN 1.

Mám za sebou první den pokusu následovat rady Boba Harpera a jeho knížky Jumpstart to skinny. Jak to šlo?

Snídani jsem včera už zmiňovala. Bílý jogurt, jablko, lněné semínko a trocha psyllia.

VÁNOCE V ŘÍJNU - HARPER A MICHAELS DORAZILI DO ČECH...

Před pár dny dorazil potají můj opožděný dárek k narozeninám - balíček plný knih. Pohltilo mě to, čemu se říká radost. Doslova. Navrchu byla novinka od Boba Harpera - Jumpstart to skinny, a pak Winning by losing a Making the cut od Jill. Lehce jsem je prolistovala, ale nejhorší bylo rozhodnout se, co začít číst jako první. Volba nakonec padla na Boba. I když..obálkou to určitě nebude, taky se vám tam zdá tak nějak pokřivenej? Jó, Bobe, příště prostě sundej triko a jen se tvař, to bude úplně stačit.......

PEČU A VAŘÍM PODLE BLOGEREK I. - SLADKÉ

Zkoušet nové recepty mě hrozně baví. A když už si poctivě odpírám většinu sladkého z obchodů, péct nejrůznější sladké dobroty mě baví dvojnásob. A tak jsem dala dohromady pár věcí, do kterých jsem se v poslední době pustila, a to i s odkazy na původní recepty od několika českých blogerek. Protože se teď moc často neozývám, bude to dlouhé, mám toho hodně v zásobě. 

A když už jsem u toho sladkého pečení, nevím, jestli vás Vánoce štvou, jestli se na ně těšíte nebo ne, ale pro mě je celé období adventu nejkrásnějším obdobím v roce /prosím, ať v prosinci začne sněžit/ a nemůžu se dočkat, až budu zkoušet recepty na zdravější verze vánočního cukroví.

NA NÁKUPU IV.

Co jsem v poslední době ulovila v regálech? To, že jsem vyzkoušela další druhy Nominy už asi nemá cenu zmiňovat. K jáhlové a vícezrnné jsem stihla zlikvidovat taky pohankovou a dochází mi špaldová. Myslím, že mi zbývá ochutnat už jen ovesnou a rýžovou. Hurvínka na krabičce nepotřebuji :) Takže až celou řadu dojedu, nejspíš si objednám rovnou celé 5 kg balení, protože tyhle kaše se u nás ve spíži prostě dlouho neohřejí. A po procházení e-shopu Nominal se obávám, že jestli k Vánocům dostanu nějaké peníze, vím, kde hned na začátku ledna skončí...

Ale teď už k prvnímu nákupu. Do Lidlu chodím pro ovesné vločky pravidelně a často. Navíc s přihlédnutím k poměru chuť/cena jsou u nás doma bezkonkurenční. Teprve teď jsem si ale všimla kilového balení müsli. Obsahuje několik druhů celozrnných vloček, asi 3 druhy ořechů ( i když na ty aby si člověk vzal občas lupu), různá semínka, třeba lněná, plátky kokosu a hodně hodně rozinek. S cenou někdo mezi 40-50 Kč, nevím už přesně, je to příjemná snídaňová nebo svačinová změna.

SALÁT Z ŘAPÍKATÉHO CELERU

Po kratší pauze jsem se konečně dokopala k novému článku. Poctivě sbírám nové recepty, poctivě peču, vařím, cvičím. Na úvod fotka chleba, o kterém jsem minule psala a který jsem hned po pár dnech nakonec pro velký úspěch pekla znovu. A taky salát, na který se tu objeví recept. 

6. 10. - DEN CHLEBA A CUKETOVÝCH BUCHET

Tak jsem si říkala, jak takhle při neděli upeču domácí žitný chleba, a jak to tak vypadá, upekla jsem místo toho cihlu. Chtělo by to změnu, říkala jsem si, když jsem odvrátila zrak od receptu na chleba, který mně nikdy nezklamal, vždycky se povedl a nedělal problémy. Ne, zkusím nějaký další. Tentokrát jsem ho napatlala i do nějaké formy na pečení. Takže mi tam samozřejmě půlka zůstala přilepená a ven to nechtělo ani při tradičním "bábovičko, poveď se mi" za zvuků bušení vidličky do spodní části formy. Nakonec přeci jen vypadl. Kůrku má krásně křupavou a uvnitř se zdá být taky v pořádku. Neměla jsem odvahu ten výtvor vyfotit, uvidím ráno, jestli se dá alespoň jíst. Ale trochu mu věřím. I když možná bude potřebovat vysokou vrstvu žervé a bohaté obložení....

Jinak jde o chleba upečený pomocí žitného kvásku, na který jsem omylem narazila při jednom brouzdání po zdravé výživě. Podle receptu na zadní straně obalu se jen smíchá za sucha s žitnou moukou, solí, droždím a vlažnou vodou. Dvě až tři hodiny kyne, skoro stejně dlouho se peče a je to. 

V ŘÍJNU MRÁZ A VĚTRY - LEDEN A ÚNOR TEPLÝ a TAKY KUŘE NA BANÁNU

Tak se mi zdá, že tady víc píšu o počasí než o cvičení a jídle. Tak aby se neřeklo, dneska tady bude všechno. Ale nezmiňte počasí, když i přes tu ohromnou kosu, co je venku, na vás od rána do večera vykukuje sluníčko. Takovýhle podzim se mi líbí. Nevadí mi tak ani nasadit na záda batoh a jít do tři čtvrtě hodiny vzdáleného Kauflandu pro dvě skleničky arašídového másla PEO. Hold jinde ho nemají a taková procházka zbarvenou alejí...Až jsem si z toho musela koupit tyhle podzimní ponožky :D

Né, opravdu mi není třináct...ale ty ježci...!

KRABIČKOVÁNÍ aneb SVAČINY A OBĚDY VE ŠKOLE, V PRÁCI, NA CESTÁCH

Snažit se žít zdravě s sebou nese jedno dilema. Co si pořád brát za jídlo, aby se to za a) nepřejedlo; b) nevylilo do tašky; c) nemuselo ohřívat; d) nechutnalo po dni obouchávání v krabičce jako blivajz.

A protože musím myslet za dva a každé ráno si přivstat, vymyslet co bude, udělat, zabalit a poslat s tím gurmána do práce - to tedy dá práci. 5 dní v týdnu 10 měsíců v roce. A to nepočítám, když se někam jede na víkend. Ale on i půldenní výlet stačí. Už teď přemýšlím, co všechno mě u plotny čeká, až za 14 dní pojedeme na 3 dny do sklípku a na pouť mezi vinicemi. To bude teprve fuška.

ABY SE NEŘEKLO. MOTIVACE JE STEJNĚ PREVÍT

Konečně vylezlo sluníčko a člověk má hned lepší náladu. I tak ale teď cvičení pěkně flákám. A co víc, občas i jídlo. Ve středu jsem jela po dlouhé době do školy. A na hodně dlouho tam zase nepojedu. Trochu mi ten studentský život chybí. Párty na koleji, kafe v Krmítku (jo, tak se to tam vážně jmenuje a mají tam skvělé štrůdly) a prostě ten pocit rodiče jsou 250 km daleko - k nezaplacení.

NA NÁKUPU III.

V ledničce, ve spíži a všude jinde možně se mi to plní novinkami /fakt nevím, kde na to pořád beru :D/, a tak tu mám další várku z nákupů. 

Na začátek moje nejoblíbenější, nejkrásnější, nejlepčejší..prostě kaše Nomina :D Začínala jsem na jáhlové, ta byla výborná, proto jsem se vrhla do vícezrnné a ta nezklamala. Vlastně mi ta chuť přijde dost podobná. Moje součásná nejoblíbenější snídaně :))

JAK JSEM ZKOUŠELA LNĚNÉ BULKY

Jak poslední dobou zjišťuju, že v běžných obchodech si jídla moc nenakoupím, protože potravinový obchodník rovná se podvodník /jasně, ne vždycky, pardón/, tak je nejlepší prostě si všechno dělat svoje. Už mi snad zbývá jen pořídit si kravku, nějaký ty slepice a velikánský pole :D Péct si vlastní pečivo je skoro samozřejmostí, zvlášť, když se prostě v obchodě nedozvíte složení toho, co kupujete. A tak jsem se dostala k pečení domácího chleba, chystám se na domácí rohlíky a housky a mám za sebou taky pár lněných bulek z mikrovlnky.

JAK JSEM CVIČILA ZA POSLEDNÍ MĚSÍC

První poctivý měsíc mám za sebou. Co se týče výsledků, tak na to, že cvičím téměř denně, jím poctivě jako nikdy předtím, měřitelné výsledky nejsou závratné /no spíš nejsou žádné/, ale přeci jen cítím, jak se tělo zpevňuje, zadek se zdvihá, obličej se protahuje s mizejícími buclatými tvářemi. To by pro začátek snad šlo :)

O VŠEM, O NIČEM...A MOŽNÁ O POČASÍ

Taky na vás dolehl podzimní splín? Jak se ráno podíváte z okna, je zataženo, prší. Nejradši byste s sebou plácli zpátky do postele, přetáhli si peřinu přes hlavu a vylezli až za půl roku. Nějak se mi nechce cvičit, vařit, fotit to uvařené a nakoupené. Stejně to všechno nakonec udělám, ale ty votrávený xichty  nevlídné pohledy. Člověk si říká, jak moc s ním udělá jeden sluneční paprsek. To počasí je vůbec na hlavu. 

ŠPALDOVÁ BUCHTA S JABLKY

Se špaldovou moukou jsem pekla už dlouho předtím, než jsem přešla na zdravou stravu. Možná to bylo  jen pro "ten pocit" :) Ale chutnala všem. Je obyčejná, ale krásně vláčná. Prostě neurazí a někdy se stane, že ji peču dvakrát denně. To když se nakrájí k snídani a ke svačině, na druhý den už není. Tak udělám ještě jednu várku :D 

SNÍDANĚ

V počítači se mi nastřádalo pár fotek snídaní, které poslední dobou střídám. Pravidlo, že snídaně je nejdůležitější jídlo dne se snažím dodržovat už docela dlouho, i když jsem s tím zpočátku hodně bojovala. A musím říct, že poslední dobou je to i nejoblíbenější jídlo dne :)

Klasika, která na stole nikdy nechybí. Vločky, mléčné výrobky, ovoce nebo domácí marmeláda a samozřejmě voda.

POSMĚCH A VÝMLUVY - KAŠLAT NA NĚ

Dneska žádné jídlo, ani shrnutí cvičení (to zítra, můj první ukončený měsíc), dneska to bude zamyšlení nad posměšky a výmluvami lidí, kteří mají plnou hubu keců pusu řečí a místo podpory nebo sebezapření jen remcají. Svůj životní styl jsem změnila z minuty na minutu. Jím zdravě, pravidelně cvičím, vyřazuji postupně z domácnosti jedovaté látky. Řekla bych, že je to správná změna, cesta k lepšímu. Mrzí mě ale, že se setkávám s negativními reakcemi. A to nikomu tenhle styl necpu. Baví mě to, dělám to pro sebe.

NA NÁKUPU II.

Dnešní novinky jsou takové snídaňové. Možná proto, že jsem právě dosnídala a tak jsem naladěná na sladké vlně :)

Na cizrnové lívanečky jsem četla ódy už mnohokrát. A když už mám Billu, kde vím, že je určitě mají, minutu od domu, přihodila jsem je do košíku docela natěšená. A myslím, že právem. Zrovna včera ráno kolem šesté /jo, chtělo se mi plakat v tuhle nelidskou hodinu :D/ jsem se do nich pustila. Jsou krásně vláčné. Sice mi nepřipomínaly nepřekonatelné lívance od babičky :D , kterých jsem se navíc musela vzdát, ale jsou prostě dobré. Navíc, když se přátelí s velkou vrstvou tvarohu, skořice a domácí marmelády.

SHRNUTÍ - SRPEN A ZAČÁTEK ZÁŘÍ

Čas strašlivě letí. Dneska si odškrtávám 26. den od chvíle, kdy nejenže poctivě cvičím (to jsem dělala i dřív), ale hlavně poctivě jím. 26 dní jsem neměla čokoládu, sušenku, brambůrky, vysočinu :D, ani bílé pečivo. Nikdy předtím jsem to nevydržela snad ani den. Teď s každým novým dnem zjišťuju, že čím dál tím míň bych si tyhle hříšně dobré, ale hříšně nezdravé věci dala. Já, největší zmrzlinožrout minimálně střední Evropy, bych si ji nedala. Ne, nedala. A když už, tak jen domácí, banán, mléko. Cítím, že se tělo mění. Navíc si na nový styl stravování zvyklo a cítím se lehce. I když ještě bojuji s únavou, přeci jen, najednou takový skok ze života plného bílého cukru a sacharidů na život s troškou třtinového cukru a nějakých těch sacharidů v první polovině dne, není bez následků.

Čím poslední dobou cpu pana žaludka a jak cvičím?

NA NÁKUPU I.

Na zdravém životním stylu se mi líbí, že nabízí obrovské množství receptů, které stojí za to vyzkoušet a stejně tak nejrůznějších potravin. Což mi hraje do karet i proto, že se chci účastnit výzvy Zdravě z mého stolu.

První dnešní úlovek byl už před nějakou dobou v Tescu v uličce exotického jídla. Chtěla jsem už kdysi zkusit kokosové mléko a když tenhle krém byl ve slevě :D, musela jsem ho mít. Přiznávám ale, že mě zrovna tento kokosový krém moc neoslovil. Ani složením, ani chutí. Příště už ho v regále asi nechám ležet.

DOMÁCÍ CELOZRNNÝ CHLEBA

V minulém článku jsem se zaměřovala na pečivo. Z dosavadních zkušeností mi zatím vyplývá, že nejlepší variantou je upéct si domácí. Jen tak vím, co jím. Žádné zbytečné látky, zvýrazňovače, ustálovače, zlepšovače. A proto si dnes takhle pěkně při slunné neděli (doufám, že zdaleka ne poslední v tomhle roce) upečeme domácí celozrnný chleba.

PEČIVO

Nevím jak vy, ale já bych se pečiva nemohla nikdy vzdát. Jako největší čokoládový a sušenkový závislák jsem Milku nepozřela už několik týdnů a sušenky, tyčinky a jiné cukry a tuky napěchované dobroty už ani nepamatuju /kecám, pamatuju, bylo to před měsícem a kousek těsně před tím, než jsem se vrhla do čisté stravy/. Nechybí mi to. I když občas u pokladny zaslintám, když tam mají v akci Kinder Bueno a říká Vem si mě, jednou se to nezblázní, chceš mě! Odolám. Ale pečivo jím i několikrát denně. Je však důležité vybírat, zkoušet a experimentovat třeba i s pečením vlastního.

Ukázka toho, jak jsem pečivo jedla a jak ho jím teď. Nejde o "nátěr a obložení", ale pečivo samotné. Žádná převaha bílé mouky, žádné obarvené pečivo tvářící se jako zdravé, tmavé a plné vlákniny a vitamínů.

DOMÁCÍ KEČUP A CUKETOVÁ HOŘČICE

Na oblohu se vrací sluníčko, dny jsou hned trochu veselejší. A když člověk konečně nemá depresi z počasí, hned se mu chce zkoušet nějaký nový recept. Třeba na domácí KEČUP, když už mají na farmářském trhu takovou zásobu domácích rajčat.

Domácí kečup nejvíc sluší celozrnným těstovinám s parmazánem a bazalkou.

JAK ŠLY GLUTAMÁTY DO KOŠE - CLEAN EATING V PRAXI

Dneska bych se ráda zaměřila na to, jak jsem změnu z normální stravy na "čistou", "clean" provedla já. Už jsem psala, že všechno, co se neslučovalo s těmito zásadami letělo do koše. A tak tam skončily glutamáty, umělá sladila, ztužené a poloztužené tuky, barviva a prostě všechno, co v minulém článku je podle Jill nutné vyhodit a už nikdy nestrčit do pusy.

Pro ukázku je tu měsíc starý nákup pořízený na dovolenou. Brambůrky, bílé pečivo (navíc tak uskladněné, aby léta v plastu zabalené vydrželo), cola /samozřejmě bez cukru, haha, teď budu hubená/, plno sušenek se ztuženým tukem, salámy a sýry s armádou éček na obalu, omáčky prapodivné konzistence /ne, omáčka, co vypadá průhledně určitě nebude ideální příkladem toho, co do nás potravinářský průmysl rve za delikatesy/, dokonce i koření mělo v sobě věci, kterým je dobré vyhýbat se obloukem.

CO NESTRKAT DO PUSY PŘI CLEAN EATING

Stravování se podle zásad CLEAN EATING je vlastně strašně jednoduché. Nejíte sr*čky. Možná si říkáte, to už dělám, to je přeci jednoduché. Možná ano, možná ne, ale chcete-li to dělat opravdu poctivě, budete se do toho muset vrhnout po hlavě, vyhazovat hlava nehlava, číst, číst a číst etikety a hold toho hodně obětovat. A navíc, není to zdaleka jenom o jídle. Jak jsem to udělala já?

http://theantijared.com/2012/07/clean-eating.html

Asi po dvacáté bych mohla napsat. Nejezte ty hnusy, co vám pod nos podstrkují ti vykukové z potravinářského průmyslu /jo, jsou to bídáci, co si budeme povídat/. Ale protože vím, že trocha teorie nikomu neuškodí, podívejme se tedy zblízka.

Jednoduše řečeno jde o to, abyste nejedli žádné zpracované potraviny, výrobky plné všemožných éček, glutamátů, ztužených tuků. Měli byste naopak jíst o nejvíce čisté, továrnami neposkrvněné, jídlo. Zeleninu, ovoce, ryby, maso, mléčné výrobky, obiloviny a podobně. Ale pozor. Všechno má svůj háček. Jde o to, že zelenina a ovoce bývají napumpované pesticidy, krávy a čuníci se většinou nepasou na louce jako v reklamě na Milku, ale smrdí v těsných chlívcích a kravínech, kde je krmí vším možným proti škůdcům. A tak je to se vším. Proto je jednou z možností návštěva farmářských trhů, zdravých výživ a nakupování bio výrobků. Vždy je ale nutné mít na paměti jednu věc. Čtěte etikety. 

JAK NA PŘEKÁŽKY V CLEAN EATING. IGNORUJU IGNORANTY

Včera jsem tu popisovala, jak jsem se dostala ke clean eating. Prostě z vteřiny na vteřinu. Bez přemýšlení. Bez pochybností. Naplno. A teď trochu do praxe. Začneme tím, jak si poradit s překážkami.

http://www.erinchapmanfitness.com/wp-content/uploads/2013/05/eat-real-food.jpg

Není to úplně jednoduché. Člověk si při vlastně úplně běžných činnostech uvědomuje, jak může být hrozně těžké dostat něco do pusy. Zjistila jsem, že když chci něco dělat opravdu poctivě a neuhnout ani jednou, potravinářský průmysl mi pěkně hází klacky pod nohy. Představte si, že jedete na výlet, třeba jen pár hodin. Vezmete si svačinu, kterou si doma připravíte, ale ta dojde a máte hlad. Míjíte ulice, míjíte benzínky. Tak co to bude. Mekáč, KFC, bageta s majolkou z benzínky nebo snad půlka prasete v motorestu? 

ŘEŠENÍ: Člověk musí plánovat hodně dopředu, když někam jede. S tím musí počítat. Prostě začne krabičkovat /jo, za chvíli ze mně bude krabičkářka, krabičková královna, vládkyně všech krabiček kulatých, placatých, vysokých......./ Naštěstí hodně potravin přežije víc než pár hodin cesty :)

JAK JSEM SE DALA NA CLEAN EATING OPRAVDU POCTIVĚ

Poprvé v životě dělám něco opravdu poctivě. Na 100%. Čistá strava, Clean Eating, jak chcete. Začínám svůj boj a ráda se o něj podělím.

http://www.truehealthct.com/2013/how-eat-clean/

Je to už nějaká doba, co jsem psala chválozpěvy na knížku Ovládněte svůj metabolismus. Jo, dělala jsem, jak je super, jak mi otevřela oči, jak ji budu dodržovat a tak blábláblá. Jenže jediné, co jsem udělala bylo jenom to, že jsem si ji opravdu přečetla. Jednou, dvakrát, třikrát. Konec. Pak jsem si nalhávala sama sobě, a nejen poslední dobou při čtení téhle "bible", ale vlastně celou dobu, co se snažím změnit styl stravování a zbavit se toho hnusnýho sádla nevzhledného tuku na bocích, nohou, břiše...Jo, prý se ničeho ani nedotknu, říkala jsem všude a hlavně sobě s pusou ještě zapatlanou od Milky. Vždycky, ale opravdu VŽDYCKY se v košíku úplně náhodou /fakt NEtuším, jak se to tam mohlo dostat/ objevilo Kinder Bueno, Milka, dvě Milky, jo, i tři Milky, Deli, croassantíky s bohatou náplní, koblihy ...no, mohla bych takhle psát do rána.

A zase ta Jillian...a hormony

anag.cz

Zrovna jsem dočetla novou Jillianinu knížku. Když jsem si ji před pár dny kupovala a pak hrdě nesla v tom papírovém sáčku v ruce, celou tou dlouhou ulicí jsem se pořád usmívala jako blbeček. Měla jsem ji. A asi to vážně bylo opodstatněné. Přelouskala jsem ji za pár večerů a jedno prázdninové ráno. Jasně, asi se ten obsah dal čekat, zvlášť, když se teď o zásadách ve smyslu "clean eating" začalo docela dost mluvit. Nebo alespoň víc, než dřív. I tak tam ale byly věci, které mě překvapily, to spíš z JM historek a vzpomínek. Je mi tak ještě víc sympatická a mám ji o to víc radši, jestli to vůbec ještě jde. Ke čtení ji doporučuju, i když cena 369,- v jediném knihupectví ve městě, kde ji měli, mě moc nenadchla. Ale musela jsem ji mít hned, nemohla jsem prostě počkat dva dny, než dorazí z nějakého e-shopu :D I když..ty peníze za to stojí.

Zdravě z mého stolu? Jdu do toho!

U Nikky na blogu se objevila další výzva, která mě naprosto nadchla. Jmenuje se zdravě z mého stolu a zahrnuje výzvu "vyzkoušet 20 nových zdravých potravin či výrobků ve svém jídelníčku" a také "uvařit 10 zcela nových zdravých receptů". Zdravých a nových potravin v jídelníčku není nikdy dost. Člověk se až diví, co všechno ještě nevyzkoušel. A přitom to má často přímo u nosu. Postupně tedy budu doplňovat pro mě nové recepty a potraviny. Výzva trvá do konce roku a beru ji přesně tak, jak píše Nikky, nemusím všechno splnit, důležité je rozšířit si obzory a vyzkoušet si co nejvíce nového.

20 nových zdravých potravin či výrobků v mém jídelníčku:

• chřest
• celozrnné těstoviny
• cuketa
• lněná semínka
• tofu
• avokádo
• šmakoun
• patizon
• himalájská sůl
• kokosový krém
• arašídové máslo
• hokkaido
• chia semínka
• psyllium
• kypřící prášek z vinného kamene
• římské placičky a lívance
• kaše Nomina - špaldová, jáhlová, vícezrnná, pohanková

10 zcela nových receptů:

• chřestová polévka
• domácí kečup
• cuketová hořčice
• domácí celozrnný chleba
• lněné bulky
• celozrnný štrůdl
• ovesná bábovka
• zázvorové sušenky
• dýňové pyré

Chřest aneb Jak jsem zkusila I.

Výzva u Nikky se objevila v ideální době, která se objevuje jenom jednou za rok. Zhruba od dubna do června je možné koupit si čerstvý chřest. Jak to prošvihnete, musíte si buď rok počkat nebo koupit nakládaný, to ale samozřejmě není ono.

Jen tak pro zajímavost, sehnat se dá ve třech podobách. Bílý, zelený a fialový. Pochází z orientu a v našich končinách se mu nejvíce daří na Mělnicku. Co je o něco zajímavější je fakt, že chřest patří ke skvělým zdrojům vlákniny (té není nikdy dost :D). Chytré a znalostmi nabyté internetové stránky dále tvrdí, že díky chřestu do sebe dostanete plno vitamínů - beta karoten (óóóó, říkáte si, pěkně se budu opalovat :D), taky vitamíny B, C, E, K a taky pěknou řádku dalších tělu prospěšných prvků jako jsou vápník, fospor, hořčík, jód, železo nebo zinek. Jíst ho můžete naprosto bez obav, ať už "dietítě" nebo ne. Nenajdete v něm totiž moc cukrů, navím má nízkou energetickou hodnotu - na 100g má kolem 25 kcal.

Zima končí, přichází doba neoprenů

didfit.com

"Miluju léto v Čechách. Prý je to nejkrásnější den v roce." Vypadá to, že léto nakonec přeci jen bude. Konec depresí ze zatažené oblohy a mokrých chodníků. Sluníčko mě teď přímo nabíjí. Člověk má hned lepší náladu, nebudí se naštván a naprosto zpruzen šedivem venku :D. To všechno je sice super, ale které holce/slečně/paní to neasociuje "Aaaaaaa, pomoc, jsem tlustá jako prase, letos mě do plavek nikdo nedostane, budu plavat v neoprenu, zase budu bílá jako sejra, kdak kdak kdak blablablaaa." V tomhle se poznávám každé léto. Ale víte co? Kašlu na to. Teprve teď mi bohužel skončila škola, čekala jsem to o 14 dní dříve, ale co se dá dělat....Protože mě v kombinaci s prací naprosto ubíjela, místo Jillian jsem se potila u tabulek čokolády a koblížků s dírou z Lidlu :D A i když se nebojím, že bych o prázdninách neměla práci, konečně se můžu soustředit na zdravou stravu, nové recepty, cvičení, objevování nových svalů, o kterých jsem doteď nevěděla :D a tak dál a tak dál... Teď mám totiž cíl. Ale žádné do července zhubnu 10 kilo, zbavím se 15 cm v obvodu :D Ani náhodou. Mým cílem je konečně si to všechno srovnat v hlavě, vstoupit konečně na správnou cestu, neužírat se každým soustem. Prostě tohle léto se za sebe poprvé nechci stydět. To mi bude stačit. Nebude to za týden, třeba ani za měsíc, ale budu ráda, když si v srpnu, v originálním Chorvatsku :D, kam pojedu poprvé v životě, nebudu říkat, že bych radši byla neviditelná. Nebojím se toho. Těším se.

Výzvy u Nikky - jdu do toho!

I když se plno blogů hemží narážkami na to, kolik výzev se všude hemží :D (to nepíšu ve zlém, naopak, beru je s nadšením), objevily se také u Nikky na blogu. Ta první zní - den bez sladkého. A myslím, že pro mě začíná 14 denní výzvová série tím nejtěžším. Nebojím se pít, nebojím se cvičit, ale myslet na to, že nesmím myslet na sladké, to je pro mě větší výzva než uběhnout maraton. Tolikrát už jsem to zkoušela, a vždycky skončila s kilem cukru v žaludku (tedy obrazně řečeno :D). Chce to nový přístup. Pokud to zítra vydržím, třeba mi nebude dělat takovou potíž říkat si ne při každé příležitosti. Vím, že se sladkého nevzdám, musím se ale umět ovládat. O tom to je. Co jím a kolik toho jím. Abych to shrnula, sérii výzev vítam a pokusím se dodržet je na 100%. Vždyť každá potrvá jen 24 hodin. Co víc bych chtěla?

Květen

Ještě jsem ani pořádně nezačala psát a už mám takové pauzy.  Strašně jsem se těšila, až si založím blog, který mi pomůže s dosahováním mých cílů, abych už se v zrcadle nemusela dívat na tu "velrybu" ;)
Zároveň jsem si ale říkala, že to nesmí ohrožovat učení na státnice, protože je to určitě obrovský žrout času. A proto s tím naplno začnu až na začátku června. Až bude po všem. Až budu moct hledat, psát, vkládat. Pocitvě si fotím jídlo, které považuji za zdravé nebo zajímavé, mám plnou hlavu nápadů, ale škola má bohužel přednost.
Každopádně se snažím dál, i když pořád nemůžu najet na tu správnou cestu, nevím kde je chyba. Cvičím, zdravě snídám, jím ovoce a zeleninu, ale stejně se ne a ne přestat přejídat. Ale pracuju na tom, stejně počasí nestojí za nic, tak to ještě není kde ukazovat....Nepřestanu si však připomínat motivační fotku, na které má slečna mojí vysněnou postavu, aby mě nakopávala. Snad to bude fungovat. :)

Snídaně 27. 4.

Nejoblíbenější nesladká snídaně :)

Můj příběh aneb jak jsem se stala velrybou :D

Už jsem zmiňovala, že si připadám jako jeden velký jojo efekt. Jasně, plno lidí ho zná. Jednou zhubnu, za týden mám nahoře dvojnásobek. Hopla. Co se dá dělat. Jenže já mám pocit, že mně jojo pronásleduje denně. Jeden den vydržím o hladu, druhý tadáá, kilo nahoře. Je to přirozené, je to špatné, u mně je to permanentní. Tedy bylo. Dokud jsem se nerozhodla pro trpělivost, výdrž a přechod ke zdravému stylu.

Co cvičím, jak jím, jak to jde...

Jak jsem již zmiňovala, jsem teprve na začátku svého snažení. Tedy na začátku, jak se to vezme. Dneska jsem docvičila 30 Days Shred od Jillian Michaels. Výsledky? K pláči. Tedy nevážila jsem se, protože vím, že váha je nepřítel a neukáže, jestli jsem nezhubla jen proto, že jsem nabrala svalovou hmotu. Pravděpodobně by to tak bylo, ale znáte to, oči něco vidí, ale hlava si to přebere jinak i když ví, že to dělá špatně. A to by se zase člověk mohl dostat do kolotoče čokoláda-čokoláda-hora různého jídla-čokoláda-a hodně další čokolády. Takže ne, nevážím se. Na míry teda nic moc, na oblečení to taky nepoznám. ALE.Když cokoliv zatnu (jakože fakt cokoliv, břicho, zadek, stehna) je to jako kámen. Během třiceti dní zpevnění jako blázen. Takže si říkám, že se tam občas nějaký nový sval objeví, bude to rychleji spalovat a dolů půjdou I ty vysněné centimetry. Navíc vím, že jsem nejedla zrovna ukázkově, I když snahu mám, to jo. Ale je to prostě silnější než já :D Někdy. Navíc jsem necvičila denně, tedy přes pracovní týden jo, o víkendech ne. A dva dny, to už je dost. Vím, že je to špatně, ale člověk má hold své důvody...Ale zase jsem se to alespoň něčím snažila kompenzovat. Třeba hraním squashe nebo běháním. I když běhat jsem byla teprve třikrát letos, protože tady u nás na severu je ta zima delší, no :)

Snídaně I.

Nejdůležitější jídlo dne? Rozhodně snídaně. Trvalo mi dlouho, než jsem si to uvědomila, uvěřila tomu a začala se toho držet. Dneska už snídaně není jen nejdůležitější, ale i nejoblíbenější jídlo dne.

Nejradši mám ovesnou kaši. Dá se udělat asi na milion způsobů a nikdy nemusím mít špatný svědomí, co jsem hned po ránu snědla.

Dělám ji naprosto jednoduše. Asi 4 lžíce dám do kastrůlku, zaliju vodou a mlékem, poměr nevím, prostě od oka, pokaždé úplně jinak (ono se to prostě vyvaří :). Když vypadá měkká, je hotovo. Dneska navíc moje nejoblíbenější kombinace, trochu tvarohu (asi velká lžíce), polité dvěma lžičkami medu, posypané skořicí a za odměnu předem kus 65% čokolády. Když se to navrchu pěkně rozteče, není nic lepšího.

Navíc o lžičce medu a skořice po ránu se skládají básně. Ale o tom zase příště.

Jídelníček 21. 4.

Snídaně: ovesná kaše, tvaroh, med, skořice
Svačina: 1.5 slabého plátku celozrnného chleba s Almette
Oběd: hovězí na zelenině, celozrnná bageta
Svačina: jogurt, tvaroh
Večeře: placky ze zelí, tři malé cookies

Běh po lese jako pohyb je dnes málo, ale zítra opět najedu na svou milovanou Jill.

Velryba vás vítá

Jak jinak začít než vítáním, na blogu s pravděpodobně ne zrovna originálním názvem. "Be fit, be happy!" Nejspíš byste při razii Gůglem narazili na blogy s podobným názvem asi milionpětdvadesettřikrát. Těžko říct, nezkoumala jsem to. Pro mě je to totiž víc než jen název, který jsem honem musela vymyslet.