 |
| anag.cz |
Zrovna jsem dočetla novou Jillianinu knížku. Když jsem si ji před pár dny kupovala a pak hrdě nesla v tom papírovém sáčku v ruce, celou tou dlouhou ulicí jsem se pořád usmívala jako blbeček. Měla jsem ji. A asi to vážně bylo opodstatněné. Přelouskala jsem ji za pár večerů a jedno prázdninové ráno. Jasně, asi se ten obsah dal čekat, zvlášť, když se teď o zásadách ve smyslu "clean eating" začalo docela dost mluvit. Nebo alespoň víc, než dřív. I tak tam ale byly věci, které mě překvapily, to spíš z JM historek a vzpomínek. Je mi tak ještě víc sympatická a mám ji o to víc radši, jestli to vůbec ještě jde. Ke čtení ji doporučuju, i když cena 369,- v jediném knihupectví ve městě, kde ji měli, mě moc nenadchla. Ale musela jsem ji mít hned, nemohla jsem prostě počkat dva dny, než dorazí z nějakého e-shopu :D I když..ty peníze za to stojí.
Nebudu tu dlouze vypisovat, co se nám naše drahá Jill snaží říct. Vážně není na škodu začíst se a zamyslet se. Určitě ale není na škodu zmínit pár pravidel, které s nám snaží vtlouct do hlavy a které by se měly dodržovat, protože nám prostě bude líp a budeme se i líp cítit.- snídaně - důležitá, nezbytná, co víc dodat, není lepšího začátku dne než pořádnou snídaní, která nás nakopne (trvalo mi dlouho naučit se snídat, ale nese to své ovoce)
- jezte, až jste sytí - to znám moc dobře, ne nedám si víc, přitom ještě mám v žaludku dost místa :D, a potom chodím a sním, na co přijdu. Být sytý, ale ne přecpaný!
- jezte 40 % uhlohydrátů, 30 % tuků a 30% bílkovin
- nejezte po 21. hodině večer
- nejezte uhlohydráty na noc
- jezte každé 4 hodiny,a to snídani, oběd, odpolední svačinu a večeři - zjistila jsem, že to mi vyhovuje mnohem víc než 5-6x denně. Když víc, že po snídani přijde až za 4 hodiny oběd, jednak ji neodbydu a hlavně mě neláká představa, že si můžu dát dopolední svačinu, protože to se tak "rozežeru" že do oběda toho sním víc než za celé dva předchozí dny :))
Docela mě překvapilo, jak je všechno propojené s hormony. Jill tohle slovo používá snad jako každé desáté,
ale když se zamyslím, všechno do sebe zapadá. Když jsem v patnácti přestala sportovat a navíc se dostala do puberty, dost jsem přibrala. Jak jsem stárla a moudřela zpátky :D :D podařilo se mi během docela krátké chvíle zbavit se zhruba 12 kg, a to mi bylo kolem devatenácti. Byla jsem spokojená, než jsem začala brát antikoncepci. Co všechno se mi zvětšilo, to vám snad ani nebudu říkat :D Byla jsem zoufalá. Šlo to rychle. Příklad? Začala jsem ji brát v červnu, kdy jsem si koupila i vysněné plavky. Ani ne tři měsíce po užívání jsem se do nich skoro nevešla, a to mi byly volné. Extrémně těsný mi byl především horní díl, a tak už to zůstalo :D A nebylo to tím, že bych se začala neřízeně cpát. I když chutě byly najednou dost často nepřemožitelné.
Když už jsem se začala srovnávat, cvičit, jíst zdravě, dostala jsem před asi čtvrt rokem prášky na štítnou žlázu. "Kdybyste náhodou za pár týdnů přibrala 20 kilo, tak se asi zastavte," řekla mi tenkrát doktorka, když mi dávala do ruky recept. S hrůzou v očích, která mě jímá ještě dneska, jsem je tedy začala brát. Kolik, tak pět kilo nahoře? Lepší než dvacet. Nedokážu se ovládnout, musím jíst, cokoliv. Slané, sladké, kyselé, co teď? Potřebuju to zajíst slaným. A to zase sladkým. Když jsem je z lenosti hledat další plato asi na 14 dní předstala brát, po pár dnech mě ty neřízené skoro těhotenské chutě docela přešly. Dokud jsem platíčko nenašla. Utrpení.
Takže co jsem svými sáhodlouhými nudnými žvásty chtěla vlastně říci? :D Vezměte do ruky novou Jillian, přemýšlejte, bojujte se svými hormony, nenechte se jimi ovládnout a už vůbec jim nedejte moc nad svými chutěmi, necpěte do sebe s***ky a buďtě prostě fit a happy :))
Žádné komentáře:
Okomentovat