Snažit se žít zdravě s sebou nese jedno dilema. Co si pořád brát za jídlo, aby se to za a) nepřejedlo; b) nevylilo do tašky; c) nemuselo ohřívat; d) nechutnalo po dni obouchávání v krabičce jako blivajz.
A protože musím myslet za dva a každé ráno si přivstat, vymyslet co bude, udělat, zabalit a poslat s tím gurmána do práce - to tedy dá práci. 5 dní v týdnu 10 měsíců v roce. A to nepočítám, když se někam jede na víkend. Ale on i půldenní výlet stačí. Už teď přemýšlím, co všechno mě u plotny čeká, až za 14 dní pojedeme na 3 dny do sklípku a na pouť mezi vinicemi. To bude teprve fuška.
Ovoce je naprostá klasika, banán, jablko a k tomu třeba pár ořechů. Nemá cenu fotit. I když... kdo by v sezóně pohrdl pytlíkem čerstvých borůvek (škoda, že skončila před několika týdny).
Jedinou jejich nevýhodou je, že se člověk nemůže moc usmívat, protože jak si zapomene kartáček na zuby, vypadá, jako by ho někdo přepadl a zbil soudě podle barev v puse, na puse a někdy až za ušima.
Za nejběžnější svačinu pokládám tu, kterou mi máma dělala už v první třídě. Chleba s "něčím". Už to není obyčejný chleba s paštikou nebo kyselou rybízovou marmeládou, teď to je moskva, slunečnicový z Lidlu nebo nejlépe - domácí proložený rajčaty, ledovým salátem, tvarohem, tofu nebo uvařeným vejcem.
K tomu se docela hodí třeba cottage s rajčaty, nastrouhaným parmazánem, pórkem (ten ale dostal zákaz, protože prý v zavřené místnosti děsně smrdí a už se prostě nosit nebude :D) a hlavně hromadou bylinek, většinou petrželí a pažitkou.
Když někdo zapomene koupit cottage, tak si prostě vystačí se zeleninovým salátem. Zase rajčata, v té době ještě povolený pórek, salát.
A když už se pečivo začíná přejídat, tak se ráno hodí rychle na plech na 20 minut plátky brambor a květák. Osolit, opepřit, do práce s česnekem opatrně a je vystaráno.
A pokud zbyde od večeře (což u nás v 99.9% nikdy) rychle se to nabalí do krabičky na ráno, aby to náhodou ještě někdo nesežral při nočním útoku na ledničku "jámámhlad nicjsemnejed". Zelené fazolky na cibuli, česneku, s pár bramborami.
Slané s sebou naposledy. Brambor jsou plná pole, cuket zase záhony, a tak to jistí cuketovo bramborové placky. Přidáme jedno vejce, nějaké to koření, dáme na plech do trouby a čekáme a čekáme. Ale vyhneme se smažení a jsou dobré i studené. Možná ještě lepší. A tak se dají vzít všude s sebou.
V kategorii sladkého to jistí všemožné buchty. Cuketová, jablková, dýňová, muffiny, bábovka, zázvorové sušenky.
K tomu nikdy nechybí jogurt, tvaroh (nebo oboje dohromady) s pořádnou dávkou ovoce.
A protože se ovoci meze nekladou a hlad bývá dopoledne veliký, do jogurtu se nakrájí banán, přimíchají ovesné vločky a další svačina je na světě.
Nakonec směs nastrouhané mrkve a jablka, která nikdy nezklame. Když už člověk ráno jogurt s ovocem měl, nemusí ho mít pokaždé na svačinu znova. Kdyby se do toho přimíchal kuskus a pár ořechů, mohl by z toho být slušný sladký oběd nebo sytá snídaně.
Je to jen pár tipů, dělám toho mnohem víc, ale ráno se mi nechce fotit, zapomenu na to nebo je špatné světlo. Častou svačinou jsou ještě vařená vejce a k tomu kus pečiva, krabičky s kuskusem a nějakou krůtí směsí nebo třeba zeleninové muffiny či pizza.
Žádné komentáře:
Okomentovat