Poprvé v životě dělám něco opravdu poctivě. Na 100%. Čistá strava, Clean Eating, jak chcete. Začínám svůj boj a ráda se o něj podělím.
 |
| http://www.truehealthct.com/2013/how-eat-clean/ |
Je to už nějaká doba, co jsem psala chválozpěvy na knížku Ovládněte svůj metabolismus. Jo, dělala jsem, jak je super, jak mi otevřela oči, jak ji budu dodržovat a tak blábláblá. Jenže jediné, co jsem udělala bylo jenom to, že jsem si ji opravdu přečetla. Jednou, dvakrát, třikrát. Konec. Pak jsem si nalhávala sama sobě, a nejen poslední dobou při čtení téhle "bible", ale vlastně celou dobu, co se snažím změnit styl stravování a zbavit se toho hnusnýho sádla nevzhledného tuku na bocích, nohou, břiše...Jo, prý se ničeho ani nedotknu, říkala jsem všude a hlavně sobě s pusou ještě zapatlanou od Milky. Vždycky, ale opravdu VŽDYCKY se v košíku úplně náhodou /fakt NEtuším, jak se to tam mohlo dostat/ objevilo Kinder Bueno, Milka, dvě Milky, jo, i tři Milky, Deli, croassantíky s bohatou náplní, koblihy ...no, mohla bych takhle psát do rána.
Samozřejmě můj cíl "jet konečně na dovolenou a nestydět se za sebe jako za hnusnýho tlusťocha" logicky zase nevyšel. Na dovolené na začátku srpna jsem jedla vyloženě jako prase. Paštiky, bílý nadýchaný tousťák, vepřovky, sušenky k obědu, zmrzliny k večeři, po kapsách Polomáčenky, kdyby jakože náhodou. Jenže to bylo poměrně v malém množství a pozor, něco mi to dalo. Jednak jsem za ten týden zhubla asi 2 kila /viva paštika za 4 koruny!/, ale POZOR, nějak jsem se úplně omylem naučila pravidelnosti. Snídaně ve stejný čas, oběd ve stejný čas, svačina a večeře. Nevědomky jsem do sebe sice cpala vyloženě hnusárny, ale bylo mi dobře, cítila jsem se příjemně, žádné nafouklé břicho, pocity přejezení. Ale věděla jsem, že čuníci v ohradě by mě za to vzali za sestru raz dva. Jenže se stala zásadní věc. Dala jsem Jillian z ruky. /Svému "drahému"/. A pak se děly věci. Strašně totiž pomůže, když na to nejste sami.
 |
| http://magiance.wordpress.com/2011/02/17/sweet-unhealthy-diet/ No k tomuhle nemám slov...:* |
Vrátili jsme se. Doma bylo navařeno /jednou za čas vidíte svoje rodiče a hned vám vystrojí hostinu, jako kdybyste se místo z Chorvatska vraceli z Osvětimi/. Co zbývalo, přece to tam nenechám neurazím rodiče, že si nedám. A tak jsem první den po návratu futrovala. Futrovala jsem i druhý den. Měla jsem takovou krizi, že z jedné sladkosti se stala narvaná taška sladkostí. A ty během chvíle nebyly. Jenže pak blik. A bylo to naposledy na dlouhou dobu, co jsem si je dala. Všechno, ale opravdu všechno, co by Jillian podle své knížky nedovolila, šlo pryč. Do koše nebo příbuzným. Prostě pryč. Samozřejmě, jen díky tomu, že jsme se do toho pustili dva. Přiznávám, kdybych se na CE dala sama, přičemž bych zároveň vařila normální jídla bez zásad, asi by se na to časem vykašlala. Proto snažte se nakazit ostatní, jejich těla vám budou vděčná. A tak jsem začala opravdu 100% poctivě /poprvé v životě poctivě, zdůrazňuji/ s clean eating.
Žádné komentáře:
Okomentovat