Co SE DĚJE, CO JE NOVÉHO, ADVENT SKORO V POLOVINĚ

Ano, tak po více než měsíci jsem se dokopala k tomu něco napsat. Nějak se mi toho moc sešlo, a vlastně ani nebyla vyloženě nálada na psaní. Za měsíc a pět dní mám státnice, takže přichází krizové období pití kafe (které normálně vůbec nepiju), stresování se, myšlení na nejhorší, no však to plno z vás zná. A stále si říkám, zejtra už se budu učit. Říkám si to už asi  měsíc. Tak snad zítra :D

Když k tomu má člověk hodně práce na brigádě, připravuje se na pohovor a ještě k tomu v cizím jazyce, který ze dvou nabízených neovládá ani jeden dobře (hohoho, od března budu prodávat vstupenky do IQ parku :D), navíc neví, co tak nějak dál, kam si dát přihlášku na magistra, jestli se na všechno nevyprdnout a nezačít studovat peďák, protože prostě ty PRÁZDNINY!.... tak se mu moc psát nechce.

Bez vánoční hvězdy na stole by to snad ani nebylo ono.

Co si ještě moje pochroumaná mysl pamatuje, poslední příspěvek se týkal Boba Harpera a jeho Jumpstart To Skinny. Jak to dopadlo? Jak to tak asi mohlo dopadnou? Samozřejmě experiment byl po dvou dnech ukončen :D Idea 800 kcal denně s hodinovým ranním kardiem a ještě odpoledním posilováním se jaksi neslučuje s myslí průměrně přemýšlejícího člověka o zdravém životním stylu. I když to Bob určitě myslí dobře, je to drasťárna, kterou pochopím u nastávající nevěsty, která má tři týdny na to, aby se vůbec vešla do šatů. Ale pořád mu ještě nevěřím to, že se po těch třech týdnech nevrátí na původní váhu i s nějakým tím bonusem a do šatů se ani za nic nenarve...

Tescoma a perníkové těsto jdou ruku v ruce...

A poslední návratové téma článku je asi úplně jasné... I když věřím, že plno lidí má na slovo Vánoce už značnou alergii, já si prostě nemůžu pomoct. Vánoce miluju, zbožňuju, prostě se neuvěřitelně těším, až trochu zasněží, až se půjdu projít navečer kolem svítícího stromu na náměstí, až budu procházet vánoční trhy, které u nás teprve začaly (A dají se tam objevit takové skvosty jako Staročeský gyros, který prodává paní v krasném staročeském oblečku. Možná by rovnou mohli nabízet pravé moravské špagety, slezskou musaku nebo východočeský dal makhani :), až pojedu na trhy do Německa, až budu dokupovat poslední dárky, balit je, poslouchat koledy, koukat na Grinche a Lásku nebeskou. Na první adventní ráno jsem si dokonce o dvě hodiny přivstala, abych udělala vánoční výzdobu. Beru to zodpovědně a žádné místo nezůstane Vánocemi nepolíbeno :D Světýlka, perníčky, větve, vánoční hvězdy, vánoční chňapky, svícny (adventní dokonce 2), no...jsem prostě maniak....

A na co jsem zapomněla? Na CUKROVÍ! Nemám ho ani vyfocené, protože jsem pekla doma u rodičů, kde se schovalo i s jejich do krabice a bude se teprve zdobit a plnit. Kromě nepřekonatelných a nepostradatelných vanilkových rohlíčků, vzniklo i pár kousků lineckého cukroví a banánků. Strašně jsem se těšila, až vyzkouším zdravější varianty cukroví, hlavně ze zvědavosti, protože klasické cukroví si odpustit nemůžu a vlastně ani nechci, proč, pár kousků mě jeden den v roce nezabije. Mám za sebou kokosové a mrkvové cukroví - to se povedlo, stejně tak zdravější verze lineckého. Pracny ze špaldové mouky nejsou špatné, nerozpadají se, ale nechutnají prostě jako pracny. Vinné cukroví z celozrnné mouky je sice výborné, ale pouze v podobě prášku, protože se při menším dotyku hned rozsype na padrť. No a špaldové vanilkové rohlíčky? Fiasko. Ještěže jsem dělala jen půlku dávky. Jsou tvrdé, bez chuti a nepomůže jim ani namáčení v mléce, to z nich sleze cukr a zbyde kus tvrdé hmoty bez chuti. Ale zkusit jsem to prostě musela....

A takhle vypadá náš vánoční strom. Je to hrozný koště! 

Poslední ze série nepovedených fotek ... letošní nadílka od Mikuláše. Celkem se sešly 3 ananasy, mango, avokádo, pomeranče, jablka, kaki, buráky, vlašské ořechy, olivový olej s chilli nebo pravý šafrán. Nezbytný adventní kalendář a perníky s polevou jsem nenápadně schovala za list, ale až na tyhle drobnosti mi čokoláda vůbec nechybí. 

Proč by i mikulášská nadílka nemohla jít zdravěji? :)