ABY SE NEŘEKLO. MOTIVACE JE STEJNĚ PREVÍT

Konečně vylezlo sluníčko a člověk má hned lepší náladu. I tak ale teď cvičení pěkně flákám. A co víc, občas i jídlo. Ve středu jsem jela po dlouhé době do školy. A na hodně dlouho tam zase nepojedu. Trochu mi ten studentský život chybí. Párty na koleji, kafe v Krmítku (jo, tak se to tam vážně jmenuje a mají tam skvělé štrůdly) a prostě ten pocit rodiče jsou 250 km daleko - k nezaplacení.

NA NÁKUPU III.

V ledničce, ve spíži a všude jinde možně se mi to plní novinkami /fakt nevím, kde na to pořád beru :D/, a tak tu mám další várku z nákupů. 

Na začátek moje nejoblíbenější, nejkrásnější, nejlepčejší..prostě kaše Nomina :D Začínala jsem na jáhlové, ta byla výborná, proto jsem se vrhla do vícezrnné a ta nezklamala. Vlastně mi ta chuť přijde dost podobná. Moje součásná nejoblíbenější snídaně :))

JAK JSEM ZKOUŠELA LNĚNÉ BULKY

Jak poslední dobou zjišťuju, že v běžných obchodech si jídla moc nenakoupím, protože potravinový obchodník rovná se podvodník /jasně, ne vždycky, pardón/, tak je nejlepší prostě si všechno dělat svoje. Už mi snad zbývá jen pořídit si kravku, nějaký ty slepice a velikánský pole :D Péct si vlastní pečivo je skoro samozřejmostí, zvlášť, když se prostě v obchodě nedozvíte složení toho, co kupujete. A tak jsem se dostala k pečení domácího chleba, chystám se na domácí rohlíky a housky a mám za sebou taky pár lněných bulek z mikrovlnky.

JAK JSEM CVIČILA ZA POSLEDNÍ MĚSÍC

První poctivý měsíc mám za sebou. Co se týče výsledků, tak na to, že cvičím téměř denně, jím poctivě jako nikdy předtím, měřitelné výsledky nejsou závratné /no spíš nejsou žádné/, ale přeci jen cítím, jak se tělo zpevňuje, zadek se zdvihá, obličej se protahuje s mizejícími buclatými tvářemi. To by pro začátek snad šlo :)

O VŠEM, O NIČEM...A MOŽNÁ O POČASÍ

Taky na vás dolehl podzimní splín? Jak se ráno podíváte z okna, je zataženo, prší. Nejradši byste s sebou plácli zpátky do postele, přetáhli si peřinu přes hlavu a vylezli až za půl roku. Nějak se mi nechce cvičit, vařit, fotit to uvařené a nakoupené. Stejně to všechno nakonec udělám, ale ty votrávený xichty  nevlídné pohledy. Člověk si říká, jak moc s ním udělá jeden sluneční paprsek. To počasí je vůbec na hlavu. 

ŠPALDOVÁ BUCHTA S JABLKY

Se špaldovou moukou jsem pekla už dlouho předtím, než jsem přešla na zdravou stravu. Možná to bylo  jen pro "ten pocit" :) Ale chutnala všem. Je obyčejná, ale krásně vláčná. Prostě neurazí a někdy se stane, že ji peču dvakrát denně. To když se nakrájí k snídani a ke svačině, na druhý den už není. Tak udělám ještě jednu várku :D 

SNÍDANĚ

V počítači se mi nastřádalo pár fotek snídaní, které poslední dobou střídám. Pravidlo, že snídaně je nejdůležitější jídlo dne se snažím dodržovat už docela dlouho, i když jsem s tím zpočátku hodně bojovala. A musím říct, že poslední dobou je to i nejoblíbenější jídlo dne :)

Klasika, která na stole nikdy nechybí. Vločky, mléčné výrobky, ovoce nebo domácí marmeláda a samozřejmě voda.

POSMĚCH A VÝMLUVY - KAŠLAT NA NĚ

Dneska žádné jídlo, ani shrnutí cvičení (to zítra, můj první ukončený měsíc), dneska to bude zamyšlení nad posměšky a výmluvami lidí, kteří mají plnou hubu keců pusu řečí a místo podpory nebo sebezapření jen remcají. Svůj životní styl jsem změnila z minuty na minutu. Jím zdravě, pravidelně cvičím, vyřazuji postupně z domácnosti jedovaté látky. Řekla bych, že je to správná změna, cesta k lepšímu. Mrzí mě ale, že se setkávám s negativními reakcemi. A to nikomu tenhle styl necpu. Baví mě to, dělám to pro sebe.

NA NÁKUPU II.

Dnešní novinky jsou takové snídaňové. Možná proto, že jsem právě dosnídala a tak jsem naladěná na sladké vlně :)

Na cizrnové lívanečky jsem četla ódy už mnohokrát. A když už mám Billu, kde vím, že je určitě mají, minutu od domu, přihodila jsem je do košíku docela natěšená. A myslím, že právem. Zrovna včera ráno kolem šesté /jo, chtělo se mi plakat v tuhle nelidskou hodinu :D/ jsem se do nich pustila. Jsou krásně vláčné. Sice mi nepřipomínaly nepřekonatelné lívance od babičky :D , kterých jsem se navíc musela vzdát, ale jsou prostě dobré. Navíc, když se přátelí s velkou vrstvou tvarohu, skořice a domácí marmelády.

SHRNUTÍ - SRPEN A ZAČÁTEK ZÁŘÍ

Čas strašlivě letí. Dneska si odškrtávám 26. den od chvíle, kdy nejenže poctivě cvičím (to jsem dělala i dřív), ale hlavně poctivě jím. 26 dní jsem neměla čokoládu, sušenku, brambůrky, vysočinu :D, ani bílé pečivo. Nikdy předtím jsem to nevydržela snad ani den. Teď s každým novým dnem zjišťuju, že čím dál tím míň bych si tyhle hříšně dobré, ale hříšně nezdravé věci dala. Já, největší zmrzlinožrout minimálně střední Evropy, bych si ji nedala. Ne, nedala. A když už, tak jen domácí, banán, mléko. Cítím, že se tělo mění. Navíc si na nový styl stravování zvyklo a cítím se lehce. I když ještě bojuji s únavou, přeci jen, najednou takový skok ze života plného bílého cukru a sacharidů na život s troškou třtinového cukru a nějakých těch sacharidů v první polovině dne, není bez následků.

Čím poslední dobou cpu pana žaludka a jak cvičím?

NA NÁKUPU I.

Na zdravém životním stylu se mi líbí, že nabízí obrovské množství receptů, které stojí za to vyzkoušet a stejně tak nejrůznějších potravin. Což mi hraje do karet i proto, že se chci účastnit výzvy Zdravě z mého stolu.

První dnešní úlovek byl už před nějakou dobou v Tescu v uličce exotického jídla. Chtěla jsem už kdysi zkusit kokosové mléko a když tenhle krém byl ve slevě :D, musela jsem ho mít. Přiznávám ale, že mě zrovna tento kokosový krém moc neoslovil. Ani složením, ani chutí. Příště už ho v regále asi nechám ležet.

DOMÁCÍ CELOZRNNÝ CHLEBA

V minulém článku jsem se zaměřovala na pečivo. Z dosavadních zkušeností mi zatím vyplývá, že nejlepší variantou je upéct si domácí. Jen tak vím, co jím. Žádné zbytečné látky, zvýrazňovače, ustálovače, zlepšovače. A proto si dnes takhle pěkně při slunné neděli (doufám, že zdaleka ne poslední v tomhle roce) upečeme domácí celozrnný chleba.

PEČIVO

Nevím jak vy, ale já bych se pečiva nemohla nikdy vzdát. Jako největší čokoládový a sušenkový závislák jsem Milku nepozřela už několik týdnů a sušenky, tyčinky a jiné cukry a tuky napěchované dobroty už ani nepamatuju /kecám, pamatuju, bylo to před měsícem a kousek těsně před tím, než jsem se vrhla do čisté stravy/. Nechybí mi to. I když občas u pokladny zaslintám, když tam mají v akci Kinder Bueno a říká Vem si mě, jednou se to nezblázní, chceš mě! Odolám. Ale pečivo jím i několikrát denně. Je však důležité vybírat, zkoušet a experimentovat třeba i s pečením vlastního.

Ukázka toho, jak jsem pečivo jedla a jak ho jím teď. Nejde o "nátěr a obložení", ale pečivo samotné. Žádná převaha bílé mouky, žádné obarvené pečivo tvářící se jako zdravé, tmavé a plné vlákniny a vitamínů.

DOMÁCÍ KEČUP A CUKETOVÁ HOŘČICE

Na oblohu se vrací sluníčko, dny jsou hned trochu veselejší. A když člověk konečně nemá depresi z počasí, hned se mu chce zkoušet nějaký nový recept. Třeba na domácí KEČUP, když už mají na farmářském trhu takovou zásobu domácích rajčat.

Domácí kečup nejvíc sluší celozrnným těstovinám s parmazánem a bazalkou.

JAK ŠLY GLUTAMÁTY DO KOŠE - CLEAN EATING V PRAXI

Dneska bych se ráda zaměřila na to, jak jsem změnu z normální stravy na "čistou", "clean" provedla já. Už jsem psala, že všechno, co se neslučovalo s těmito zásadami letělo do koše. A tak tam skončily glutamáty, umělá sladila, ztužené a poloztužené tuky, barviva a prostě všechno, co v minulém článku je podle Jill nutné vyhodit a už nikdy nestrčit do pusy.

Pro ukázku je tu měsíc starý nákup pořízený na dovolenou. Brambůrky, bílé pečivo (navíc tak uskladněné, aby léta v plastu zabalené vydrželo), cola /samozřejmě bez cukru, haha, teď budu hubená/, plno sušenek se ztuženým tukem, salámy a sýry s armádou éček na obalu, omáčky prapodivné konzistence /ne, omáčka, co vypadá průhledně určitě nebude ideální příkladem toho, co do nás potravinářský průmysl rve za delikatesy/, dokonce i koření mělo v sobě věci, kterým je dobré vyhýbat se obloukem.

CO NESTRKAT DO PUSY PŘI CLEAN EATING

Stravování se podle zásad CLEAN EATING je vlastně strašně jednoduché. Nejíte sr*čky. Možná si říkáte, to už dělám, to je přeci jednoduché. Možná ano, možná ne, ale chcete-li to dělat opravdu poctivě, budete se do toho muset vrhnout po hlavě, vyhazovat hlava nehlava, číst, číst a číst etikety a hold toho hodně obětovat. A navíc, není to zdaleka jenom o jídle. Jak jsem to udělala já?

http://theantijared.com/2012/07/clean-eating.html

Asi po dvacáté bych mohla napsat. Nejezte ty hnusy, co vám pod nos podstrkují ti vykukové z potravinářského průmyslu /jo, jsou to bídáci, co si budeme povídat/. Ale protože vím, že trocha teorie nikomu neuškodí, podívejme se tedy zblízka.

Jednoduše řečeno jde o to, abyste nejedli žádné zpracované potraviny, výrobky plné všemožných éček, glutamátů, ztužených tuků. Měli byste naopak jíst o nejvíce čisté, továrnami neposkrvněné, jídlo. Zeleninu, ovoce, ryby, maso, mléčné výrobky, obiloviny a podobně. Ale pozor. Všechno má svůj háček. Jde o to, že zelenina a ovoce bývají napumpované pesticidy, krávy a čuníci se většinou nepasou na louce jako v reklamě na Milku, ale smrdí v těsných chlívcích a kravínech, kde je krmí vším možným proti škůdcům. A tak je to se vším. Proto je jednou z možností návštěva farmářských trhů, zdravých výživ a nakupování bio výrobků. Vždy je ale nutné mít na paměti jednu věc. Čtěte etikety.