JÍDLO, JÍDLO, JÍDLO

Prý budu mapovat cestu na Spartan Race. Haha. Haha. No, zase jsem si nějak nenašla chvilku. Ale vždycky to může být lepší. Měla bych alespoň napsat, že poctivě trénuju, sílí mi ruce a všechno jde dobře. Je sice pravda, že trénuju každý volný den, ale když mám v týdnu volné třeba jen dva, tak to trochu kazí plány. Chtěla jsem si dávat budíka na 5:30, vyběhnout, zaposilovat, a pak jít do práce. Po pěti šesti hodinách spánku denně na to ale momentálně nemám. Nepomáhá ani předávkování guaranou, matcha tea a nevím čím vším ještě :D Můžu pro to ale udělat jednu věc. Přestat se konečně vykecávat a přikročit k tématu. JÍDLO. 

Vždycky jsem si myslela, že musím počítat. Potřebuju to. Ne, protože je to nezbytné k hubnutí, ale protože chci, protože by mě to strašně bavilo. Omyl. Protože se nemůžu hnout z místa, rozhodla jsem se, že jídlo nebudu řešit. Budu jíst clean, pravidelně a v přiměřených porcích, makat a uvidím, jaké výsledky se do konce května dostaví. Pokud se nic nestane, začnu to řešit nějak radikálně. Sama jsem zvědavá. 

Vím, že spousta lidí má problémy s jídlem co se týče práce. Co s sebou na celý den zabalit, kdy to jíst, jak to jíst. Tuhle otázku jsem řešila dlouho, dlouho... Sice mám naproti obchod, ale jednak není nejlevnější každý den si nakupovat svačiny, obědy, večeře a taky není takový výběr, aby se to dalo jíst denně. Jasně, kdy je krize, sáhnete po pečivu, kefíru, salátu, jogurtu, celozrnných krekrech a ovoci. Po měsíci zkoušení jsem jídlo v práci snad vyřešila. Na co jsem přišla?

Že den prostě nejde přežít bez vydatné snídaně. Korýtko vloček, jogurtu, mléka, proteinu nebo medu a marmelády to jistí. Někdy je to taková nálož, že na ní potřebuju i dvě lžíce...

Když dojdou vločky a je čas, není na škodu udělat si radost. Palačinkou s nastrouhanými jablky a tvarohem nebo lívanečky.

Když nedojdou vločky, ale pro změnu zase mléko, není na škodu inspirovat se recepty na Facebooku a upatlat něco podobného, vločky, tvaroh, marmeláda a snídaňo-svačina je připravena k nasazení do akce. Jen se po ní zapráší.

Kručící dopolední břicho zaplní jen dobrá svačinka. V práci ani noha, a tak si na pultíku můžu začít vybalovat.... tvaroh a jogurt s rozmačkanými jahodami...

...nebo trochu vloček s jogurtem, sušenými brusinkami z farmářského trhu, semínky a ořechy.

A když už začne lézt sladké i ušima, přišel čas oběda. Zamotat si tortilu se zeleninou, jogurtem a tofu nemůže být problém nikde. Je to rychlé, levné, dobře se to jí i mimo domov. A když nemáte tofu, tak tam dejte šmakouna. A když nemáte šmakouna, tak tam dejte kuřecí. A když nemáte kuřecí....tak si radši uvařte něco jiného ;)

Když už máte to kuřecí, tak k němu plácněte pórek, bílou papriku, trochu cuketové hořčice a smíchejte s rýží, kterou si určitě nezapomenete doma na lince. Moje nejoblíbenější kombinace.

Akutní rychlovka všech rychlovek. Brambory, zelenina, tofu v pekáčku, zalité vejcem. Sice to není vrchol gurmánského umění, možná tak u Babiců doma, ale má to sacharidy, tuky, bílkoviny a nechutná to nejhůř. 

Zjišťuju, že maso nemůžu jíst každý den. Když neberu v úvahu cenu, tak se bojím, abych za chvíli nezačala kvokat a nenarostlo mi peří, takže změna bílkovinné složky v podobě čočky s domácí rajčatovou omáčkou a chilli je příjemná změna.

Pokračování odpoledních svačin a večeří příště. Užívejte si sluníčka a uvařte si něco dobrého :)