Dejme tomu, že budeme ignorovat všechny sliby o tom, jak nebudu na blog kašlat, jak budu pravidelně přispívat, zvlášť o přípravě na Spartan Race a tak dále a tak dále. Hups. No. Takže. SPARTAN RACE. Už to bude kolik, 20 dní? Přijde mi to jako včera. Poprvé v životě na startu takového závodu. Věděla jsem do čeho jdu? Podle fotek, videí a zážitků z loňských let ano. Veděla jsem, že tam prostě někdě zapadnu do bahna a už mě nikdy nikdo nenajde.
čtvrtek 19. června 2014
pondělí 7. dubna 2014
JÍDLO, JÍDLO, JÍDLO
Prý budu mapovat cestu na Spartan Race. Haha. Haha. No, zase jsem si nějak nenašla chvilku. Ale vždycky to může být lepší. Měla bych alespoň napsat, že poctivě trénuju, sílí mi ruce a všechno jde dobře. Je sice pravda, že trénuju každý volný den, ale když mám v týdnu volné třeba jen dva, tak to trochu kazí plány. Chtěla jsem si dávat budíka na 5:30, vyběhnout, zaposilovat, a pak jít do práce. Po pěti šesti hodinách spánku denně na to ale momentálně nemám. Nepomáhá ani předávkování guaranou, matcha tea a nevím čím vším ještě :D Můžu pro to ale udělat jednu věc. Přestat se konečně vykecávat a přikročit k tématu. JÍDLO.
čtvrtek 20. března 2014
ASI JSEM SE ZBLÁZNILA
Taky se vám najednou všechno tak hrozně chce, když je venku hezky? Sluníčko mě nabíjí. A tak jsem se konečně dokopala k napsání článku. Měla jsem to sice v plánu už dloooouhou dobu, ale dneska jsem konečně našla volnou chvilku. Začala jsem chodit do práce, kde se nějak snažím navyknout na rozumný režim. Trávím tam dvanáct hodin denně. Do toho samý deadline na brigádě, příprava na přijímačky (a že jsem si pěkně nadělala do kalhot) a ...ještě něco navíc. Něco velkého, co mě děsí. Ale o tom za chvilku. Za poslední dobu se toho totiž stalo hodně. Zatím jen jedno slovo. Burpees!!!!
pondělí 17. února 2014
KONEC NEČINNOSTI, KONEC VÝMLUVÁM
A nadpis by mohl pokračovat dál...konec depresím, konec špatným náladám. Že už to tady bylo? Bylo. Je to pořád dokola. Ale s tím je konec.
STOP WISHING
START DOING
Moc dlouho jsem jen nečinně seděla, přemýšlela, přála si.
Je na čase to změnit.
středa 1. ledna 2014
ZDRAVÝ, SILNÝ A ÚSPĚŠNÝ ROK 2014!
Dnes jen krátce, když jsem si dala závazek, že si blog ani Facebook až do státnic neotevřu. Hups :D No, co, krátké odreagování se vstřebá. Plánuju, jak začnu na blogu mapovat svoji cestu, proměnu, která letos prostě přijde! Bez výmluv. Dala jsem si tolik výzev, že se nemůžu zklamat.
Jak jste oslavili Silvestr? Já úspěšně. Přežila jsem svoji smrt. Asi 154879x :D Náš výstup na Ještěd byl totiž famózní. Vyšli jsme v deset večer z centra města a za 35 minut už jsme stáli dole na začátku lanovky pod Ještědem. Vypadalo to, že ho zase někdo ukradl. Byla totiž taková mlha, že bylo vidět sotva na krok. Což by stejně vlastně nebylo, protože byla tma. A to absolutní, protože na tři lidi jsme měli jen jedno funkční světlo. Na sjezdovce v tom nesympatickém umělém sněhu to ještě šlo (první úsek, kde jsem málem zemřela, protože kromě toho, že jsem nic neviděla, to hrozně klouzalo a foukalo a došly mi síly, to brzó!!!), pak přišla opičí dráha z kanálů, umrzlého sněhu, klacků, zábradlí a hurá, byli jsme na začátku cesty.
"Půjdeme tudy po modré". Haha, haha. Když jdete s někým, kdo celý rok běhá, v nohách má nachozeno jako nikdo po evropských horách nebo má v nohách ne tak dávnou Velkou kunratickou, je trošku problém držet v kopci tempo. Jenže byl problém, když první v řadě měl čelovku a kdo nestíhal, šel v absolutní tmě. A to na namrzlých kořenech není sranda. Tedy je, když se člověk natáhne. Ale jen pro ostatní....
Vždycky zapomenu, jak ten kopec strašně nenávidím, dokud nedojdu na vrchol. To už ho zase miluju. Každopádně vrchol byl zdolán, vrcholové pivo a šampus vypity, opilci napadaní na zledovatělé asfaltce cestou dolů překročeni, rok 2013 konečně pokořen a teď tu jsou nové výzvy, nové začátky a můžu říct, že to i přes umírání, bolest nohou, puchýře z bot a nenávist ke kopcům (o ničem z toho samozřejmě nikdo neví, protože nejsem holka ufňukánek, abych si stěžovala pardálům, musím makat nebo mě příště nevezmou :P) bylo krásné první vítězství nového roku a nemůžu se dočkat, až se dopracuju k dalším.... HODNĚ SIL A ÚSPĚCHŮ VŠEM! :)
Přihlásit se k odběru:
Komentáře (Atom)




